Pro svého vnoučka jsem vymyslel novou říkanku. Byla neděle, tedy den zmrtvýchvstání a také konec dlouhého půstu. A tak jsme si při té příležitosti upekli kůzlátko. Povedlo se náramně. A teď teda tu říkanku. (Pokračování textu…)

Vzpomínáte, jak jednou přišla babička ševcová do chlívku a když spatřila hubeného čuníka, pokřižovala se a zabědovala: “Pašíku, Pašíku, moc se mi nelíbíš, nic netloustneš, hubený jsi jako lunt.” A prosím, žádné dvojsmysly s Hradem. (Pokračování textu…)

To máte tak. Jsou játra a játra. Játra ze staré krávy, která by nežral ani pes, játra z mladého jehněčího, která si dělám každý podzim a dlouho patřily k mým favoritům a pak játra, která jsem ochutnal poprvé včera. Po pravdě – nic lepšího jsem už dlouho nejedl. (Pokračování textu…)