Šnečí hody se nesly ve znamení tří chodů. Nejprve přišla na řadu lahodná šnečí játra, poté už se podávalo šnečí maso v rajčatové a smetanové omáčce. A všichni se olizovali až za ušima.
Takže zpátky tam, kde jsem minule skončil. Oprané šnečí maso jsem dal vařit společně s cibulí a kořenovou zeleninou zhruba na dvě a půl hodiny a mezitím jsem připravil první předkrm. Podle receptu Magdaleny Dobromily jsem na pánvi osmažil šnečí ocásky, což jsou – jak mi prozradily stránky z anatomie – vlastně šnečí játra.
Což o to, chuť to mělo skvělou, jemnou, delikátní, lehoulince nahořklou, ale moc muziky z toho teda nebylo. Ze stovky šneků tak akorát překrm pro jednoho. Děleno čtyřmi: ideální amuse bouche. Naštěstí čistého masa nám zůstalo víc než dost.
Uvařené šneky jsem připravil na dva různé způsoby. První byla klasika: osmažil jsem šneky na česneku, přidal čerstvě připravený „protlak“ z cherry rajčat, osolil, opepřil a posypal nasekanou hladkolistou petrželkou. A bagetu k tomu.
Druhá várka dostala lehce rafinovanou smetanovou úpravu s medvědím česnekem, což byl tak trochu experiment, ale některým hostům chutnala tato verze víc, než mnou preferovaná verze číslo jedna. Ale hlavní je, že se vše podařilo. A hned napoprvé. Až zaprší, jdeme sbírat znovu.