Už se těším, až se mě zima zeptá, co jsem dělal v létě. Drapnu ji za flígr a odtáhnu do komory, kde mám vyskládané všechny skvosty letošní jamové sezóny. A to bude zírat.

Výroba jamů a marmelád má stejná pravidla jako vše ostatní. Buď se držíte stokrát vyzkoušených babiččiných receptů, nebo popustíte uzdu své chuťové fantazii a rozhodnete se experimentovat. Každému musí být jasné, že kráčím vždycky tou druhou cestou.

Díky poměrně šťastné náhodě jsem objevil obsypané keře ostružin, takže většina letošní produkce se nesla tímto směrem. Připravil jsem ostružinovou omáčku ke zvěřině, pikantní anglické ostružinové chutney a pohádkový vánoční jam.

Na ten jsem fakt pyšný. Při jeho přípravě jsem využil nejen vánoční koření jako je badyán či skořice, ale také chilli a hlavně povedený imperial stout z produkce břevnovského klášterního pivovaru. Po pravdě, právě tahle kombinace představuje to nejlepší, co mám letos v komoře.

A protože miluju rebarboru a u tety na chalupě jsem sklidil ještě pár stonků, připravil jsem také rebarborový & banánový jam, který jsem opět dochutil skořicí, hřebíčkem a badyánem, dále přidal trochu chilli, zázvoru, rozinek, pomerančové kůry a vše doladil pár kapkami pomerančového likéru Grand Marnier.

No, doufám že paní Zima není moc na sladké, jinak mi tam nezbyde vůbec nic…