Italská kuchyně mě stále fascinuje svou jednoduchostí a kreativitou. Dvě tři suroviny, deset minut v kuchyni a můžete servírovat famózní krmi, kterou ocení laik i profesionál. Stačí jen ten nápad.
Před pár dny jsem se vrátil z Piemontu, kde jsem poznával tajemství výroby jednoho z nejlegendárnějších italských sýrů – gorgonzoly. A také jsem tam ochutnal řadu jídel, jimž dala gorgonzola – ať už ta sladká, nebo pikantní – náležitý šmrnc. Včetně ryb, jejichž chuť se se sýry snoubí jen velmi těžce.
Gorgonzolu jsem vždycky miloval, ale jenom jako sýr, nikdy jsem jí nepoužíval na vaření. Maximálně tak natřenou na topinku. Takže hned po návratu jsem se do toho pustil. A protože je podzim, propojil jsem chuťově výrazný sýr s nasládlou dýní. Zkoušel jsem máslovou dýni i Hokaido a oběma to šlo s gorgonzolou parádně.
Do rozehřátého oleje jsem hodil chilli, přidal kousky upečené dýně, nechal trochu osmažit, pak jsem na zjemnění přilil deci bílého vína a když se vyvařilo, přišel už čas na vláčnou gorgonzolu dolce. Pak už jsem jen přidal pastu – v tomto případě scialatielli z Kampánie, vše opepřil, posypal piniovými oříšky a bylo hotovo.
Nemusíte nutně použít pastu, kombinace dýně a gorgonzoly krásně funguje také v rizotu či s gnocchi. A můžete samozřejmě použít i gorgonzolu piccante, ale té stačí málo, neboť je velmi výrazná. Cože? Jak by to chutnalo s nivou? No to bych raději nezkoušel.