Kréta patří mezi regiony s nejdelším průměrným životem v Evropě. Léta si všichni mysleli, že je to jen díky zdravé stravě plné čerstvých ryb, olivového oleje, spousty zeleniny a červeného vína. Dokonce se začalo mluvit o středomořské dietě, která je dávána za vzor ideálního stravování.
To všechno je sice pravda, ale jedna podstatná věc chybí. Druhým pilířem krétské dlouhověkosti jsou pravidelné pústy. Starší generace drží šest týdnů dlouhý půst před velikonočními svátky, další dlouhý půst následuje v srpnu a pak před Vánocemi. A k tomu ještě každý pátek… Suma sumárum, rok co rok nějakých 120 dní odříkání.
A není to jen půst od masa. Nejí se ryby ani žádné mléčné výrobky, nekonzumuje se tuk, a to včetně olivového oleje. Nepije se víno ani mléko. I proto je zde průměrná délka života 82 let, tedy o pět let více než u nás.
Příznivé následky mírného hladu a energeticky lehce deficitní stravy potvrzují i američtí vědci z Louisiany. Snížení doporučeného energetického příjmu o 25 procent zpomaluje metabolismus a tím pádem zpomaluje také stárnutí.
I u nás měl předvelikonoční půst významné místo v gastronomickém kalendáři. Připomínal nám, že nic není zadarmo a když má člověk rád dobré jídlo a pití, měl by také umět všeho se na nějaký čas dobrovolně vzdát. A to je oč tu dneska běží. Začíná šest týdnů odříkání. Abyste věděli, co mě teď čeká.