Dva synové, jedno jméno, jeden otec. Tím je Štěpán Návrat, zdatný restauratér, který si ke svým zaběhnutým asijským podnikům Café Buddha pořídil poněkud netradiční fine dining. A pojmenoval ho po svém ročním synkovi Benjamin.
Benjamin umístěný těsně vedle Buddhy v Norské ulici nabízí vcelku revoluční koncept, neboť se sem vejde pouze deset lidí, kteří sedí pohromadě u jednoho kulatého stolu. A pro všechny je připravené stejné menu.
Přestože má Benjemin otevřeno jen večer, zvládnou dvě večeře po sobě. Před šestou začíná první kulinární seance, která zahrnuje šest chodů a končí zhruba kolem osmé. Od půl deváté se podává druhé menu, tentokrát o osmi chodech. Pro nové hosty, to dá rozum…
Štěpán a jeho kuchaři chtějí pracovat s lokálními surovinami, tedy vše z okruhu 300 kilometrů od Prahy (nebere to dogmaticky, šampaňské je z Champagne). Tleskám jeho sázce na sladkovodní ryby, to je u nás stále Popelka. Všude mají vlky, ďasy či pražmy, ale na štiky, sumce a úhoře se zapomíná.
Při předváděčce jsem ochutnal svěží tatarák z jesetera s pohankovým chipsem a chuťově výraznou redukcí z libečku. A také výborného pečeného sumce s křenovou omáčkou a špenátovým pyré. Jen by se měli vykašlat na umělé zauzování těstě před podáváním – je to sice efektní, ale čisté chuti rybího masa to škodí.
Poslední zpráva říká, že Benjemina posílil Pavel Pavlík, už pár let jeden z nejzajímavějších kuchařů v metropoli. Tak jen doufám, že mu nebude tamní kuchyně moc malá. A že mi příště připraví jeho legendární zelňačku.