Blíží se poslední dny, kdy bude možné jíst venku. A dříve, než se zahrádky uloží k zimnímu spánku, musím ještě jednou vyrazit na Petrské náměstí, kde má restaurace Alforno pár stolů rozházených přímo pod platany.
Přestože pizzám obecně moc neholduji, mám slabost pro Margheritu, jednoduchou, krásně vypečenou, křupavou a voňavou. Tady ji dělají parádní, podle mnoha přátel a známých prý nejlepší v celé Praze. Mají tu italského pizzaře Antonia a ten svému řemeslu rozumí.
Mě baví hlavně ta atmosféra. Usadíte se k malému stolku s kýčovitě kostkovaným ubrusem, číšníci běhají přes silnici, okolo chodí lidé, zatímco vy si vychutnáváte pomalé stmívání, výtečnou pizzu a červené víno z Piemontu. Tohle v Praze hned tak někde nenajdete.
Byl jsem tam letos už dvakrát a vždycky jsem objednal to samé. Stejné víno, stejnou pizzu (pro jednoho Margheritu, pro druhého Diavolu s neapolskou salsicciou), prostě jako když se jdete podívat na svůj oblíbený film ještě jednou. Tak doufám, že nám počasí přihraje pár dnů babího léta a já to ještě jednou stihnu. Protože čekat až do května by bylo sakra dlouhé…